Windsor is coming

Britská královna Alžběta a princ Philip navštívili 24. června ateliéry v Belfastu, kde se točí seriál Game of Thrones. Jako fanoušek jak seriálu, tak britské monarchie jsem si nemohla odpustit aspoň tuhle fotku, která je prostě k nezaplacení. Pár dalších je třeba tady.

(Obrázek: Facebook The British Monarchy)

Útěk hlučným světem

Nový svět, ve kterém žije Todd Hewitt, je naplněný virem Hluku. Každý slyší myšlenky každého, včetně zvířat. Ženy kvůli němu zemřely. A tak Todd žije ve městě Prentisstown, které jako jediné na planětě po válce zůstalo. Za měsíc mu bude třináct, což znamená, že se konečně, jako poslední ve městě, stane mužem.

Tohle všechno platí - dokud Todd náhodně neobjeví mezeru, trhlinu v Hluku, která vůbec nemá existovat. Dívku, která vůbec nemá existovat. Než se stačí vzpamatovat, má před sebou dlouhou cestu z Prentisstownu, zatímco ho pronásleduje šílený kazatel a armáda.

Svížné, ale zbytečně protahované

Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se začetla. Styl vyprávění je sice svižný a překlad takový, jako byste s někým prostě mluvili - ale věcí, které jsou v Novém světě jiné a na které si musíte zvykat, je dost. Postupem času přibývá narážek na minulost, ke kterým se ale dalších 150 nebo 200 stránek vůbec nic nedozvíte. Příběh se tak skládá strašně pomalu a je jenom na vás, jestli na to přistoupíte nebo vás to otráví. Mně připadá, že to Patrick Ness natahuje až moc - až jsem měla dojem, že už mě to, co se v Novém světě ve skutečnosti stalo, vlastně tolik nezajímá.

Drsné, ale málo uvěřitelné

Hlas nože je psaný pohledem Todda. Tomu je sice dvanáct, ale klidně byste mu mohli hádat šestnáct nebo víc, kdybyste to nevěděli. Jak příběh postupuje, atmosféra je čím dál víc ponurá a bezútěšná. Tohle rozhodně není kniha pro dvanáctileté děti. Todd a Viola jsou na útěku. Kdyby se nechali dostihnout, čekala by je smrt.

Problém č. 1: Můžete vůbec útěk udělat zábavným? Ano, ale s pomocí podivných zvratů. Jako třeba že hlavní postavy honí chlápek, který by technicky měl být několikrát mrtvý.

Problém č. 2: Sice jsou na útěku, ale není možné, aby celé odpoledne/noc/den běželi. S puchýři na nohou. Působí to sice dramaticky, ale nejde tomu věřit.

Nejsem si jistá, co způsobilo takové nadšení okolo série Chaos, potažmo okolo samotného autora. (To, že jsem Hlas nože začala číst, bylo koneckonců právě díky ohlasům z pár blogů a Goodreads.) Idea příběhu z jiné planety a "odvrácená strana" jejího osidlování sice není špatná, ale tím pořád-někam-jdeme dějem jí Patrick Ness moc atraktivity nedodal. Dám ale určitě šanci dalšímu dílu a třeba zjistím, že jsem se v hodnocení unáhlila.

Hodnocení: 3/5

Patrick Ness: Hlas nože (The Knife of Never Letting Go)
Nakladatelství Jota 2011 (2008)
1. vydání
376 stran
Překlad Jan Kozák
(Obrázek: goodreads.com)

Ze supermarketu do světa venku

Pár měsíců po přečtení Monumentu 14 se mi dostal do rukou i druhý díl série, Nebe v plamenech.

Do divočiny

Příběh jsme opustili ve chvíli, kdy se skupina čtrnácti dětí, které přežily sérii katastrof uvnitř supermarketu, rozděluje. Menší část, včetně vypravěče Deana, zůstává v supermarketu, a větší část, včetně Deanova mladšího bratra Alexe, se vydává autobusem do divočiny směrem na letiště v Denveru, kde by měla čekat záchrana.

Z města Monument do Denveru je to 70 kilometrů. Vzduch je plný jedovatých chemikálií, které vám podle krevní skupiny mohou způsobit krvácející puchýře, paranoidní představy, nebo z vás udělat agresivního násilníka. V tom "lepším" případě vás postihne "jen" reprodukční neschopnost. Ze světa venku je tak nejen pohřebiště dopravních prostředků, jimž se působením chemikálií ničí pneumatiky, ale taky lidí.

Ani v supermarketu Greenway to není tak bezpečné, jak by se mohlo zdát. Svět "zvenku" pronikne i tam. Všichni hrdinové si sáhnou na samé dno svých sil. Autorka se s nimi rozhodně nepáře a i když jsem tak nějak tušíla, že to asi dopadne dobře (no vážně, o čem by byl třetí díl, kdyby všichni umřeli?), stejně jsem byla většinu času napjatá jako struna.

Dva úhly pohledu

V knize se tentokrát střídají pohledy Deana a Alexe. Autorce se moc dobře nepodařilo je oba osobnostně rozlišit, občas mi připadalo, že na to snad v zápalu psaní zapomněla. Kdyby jednotlivé kapitoly nebyly odlišeny typem písma, klidně byste si oba mohli splést.

Emmy Laybourne druhým dílem série rozhodně nezklamala. Nebe v plamenech je skvěle napsané, téměř každá kapitola končí cliffhangerem, konec je jedno nepřetržíté drama. To všechno dělá z něj dělá knihu, kterou přečtete za odpoledne. Pokud od ní čekáte právě to, co koneckonců splnil i Monument 14, je to správná volba.

Hodnocení: 4/5

Goodreads
Emmy Laybourne: Nebe v plamenech (Sky on Fire)
Nakladatelství Baronet 2013 (2013)
1. vydání
224 stran
Překlad Zuzana Ľalíková
(Obrázek: goodreads.com)