Dívka ve vlaku je supernapínavý thriller z londýnského předměstí

Občas vůbec není na škodu vykročit mimo svoje osvědčené žánry. Právě tak jsem objevila Dívku ve vlaku, která loni dokonce vyhrála Goodreads Choice Awards jako nejlepší thriller.

Rachel Watsonová jezdí každý den do Londýna vlakem, který po cestě pokaždé zastavuje na stejném místě. Odtud už několik měsíců pozoruje mladé manžele, kteří bydlí v jednom z viktoriánských domků u trati. Pojmenuje je Jason a Jess a vybásní si celý jejich šťastný život. Jednoho dne ale spatří Jess s jiným mužem. A pak zjistí, že Jess se ve skutečnosti jmenuje Megan Hipwellová a je nezvěstná.

Příběh vypráví v první osobě převážně Rachel, takže byste si možná mysleli, že si na ni rychle uděláte názor. Paula Hawkins je ale skvělá v tom, jak pomalu informace dávkuje. V každé kapitole, každém dni se něco málo dozvíte, ale trvá dlouho, než si dáte dohromady všechny střípky Rachelina příběhu. A všechno se samozřejmě odehrává na pozadí Meganina zmizení, o němž se v novinách den co den objevují nové zprávy. Do děje samozřejmě zasáhne víc postav, ale nerada bych prozrazovala víc, než je v oficiální anotaci, protože vás nechci připravit o to napínání a čekání na to, kdy se už konečně dozvíte víc. Ani jedna z postav ale není nijak moc sympatická - ani když chápete jejich důvody k tomu, co dělají.

Jakmile ale autorka odhalí (skoro) všechno o Rachel, příběh už se soustředí hlavně na vyšetřování. Vzhledem k tomu, že podezřelých moc není, jsem už v jeho průběhu začala tušit, kdo by mohl být pachatel. A konec mě pak mírně zklamal, protože jsem ho sice odhadla správně, ale vysvětlení k jeho pohnutkám se Paula Hawkins neobtěžovala moc vysvětlovat. A pak to skončilo a mohla jsem jenom přemýšlet, jestli to bylo schválně, nebo ne. Určitě to nebyl ten odzbrojující závěr typu Gone Girl, ke které někteří Dívku ve vlaku přirovnávají.

Dívka ve vlaku je příběh jedné chvíle, kdy nemůžete jít spát, protože prostě musíte vědět, co se stane dál a jak to skončí. Vzrušení z příběhu opadá úměrně době, která uplynula od momentu, kdy jste ho dočetli (u mě je to právě týden). Ale to vůbec nevadí, protože napínavé je to neuvěřitelně. (Pokaždé, když jsem se do knížky začetla v autobusu nebo metru, jsem málem zapomněla vystoupit!) A právě pro těch pár vzrušujících hodin, kdy si s vámi autorka hraje a vy prostě potřebujete vědět víc, Dívka ve vlaku stojí za to!

Hodnocení: 4/5

Goodreads
Paula Hawkins: Dievča vo vlaku (The Girl on the Train)
Nakladatelství Slovart, 2015
Překlad Patrick Frank

Knižní výzva na rok 2016

Je docela troufalé dávat si speciální knižní výzvu, když jsem tu na Goodreads ani jednou nesplnila a na nepřečtené knihy sice mám TBR jar, ale nikdy se mi nelíbí to, co si vylosuju, a vezmu si něco jiného. Ale už hrozně dlouho jsem to chtěla zkusit!

Prošla jsem všechny možné knižní výzvy na Pinterestu a blozích a nakonec jsem si vybrala tohle knižní bingo, kde je 25 knih. Koluje různě po internetu, ale vystopovala jsem ho k tomuhle článku na Huffington Postu z roku 2014. V nabídce je taky YA bingo, ale do toho nejdu, YA budu číst dost i tak (a 50 knih by už na mě bylo moc stresující!).

V průběhu roku tu budu zaznamenávat, když se mi povede přečíst knížku z některé kategorie.

A book with more than 500 pages: Last Sacrifice/Poslední oběť (Richelle Mead)
A forgotten classic:
A book that became a movie: Nadějné vyhlídky/Great Expectations (Charles Dickens)
A book published this year:
A book with a number in the title: Cestikon: 7 pravidel pro chytré a levné cestování (Václav Papoušek)
A book written by someone under thirty: Throne of Glass/Skleněný trůn (Sarah J. Maas)
A book with non-human characters: Clockwork Angel/Mechanický anděl (Cassandra Clare) 
A funny book: Is Everyone Hanging Out Without Me (And Other Concerns) (Mindy Kaling)
A book by a female author: Cesta pustinou/Savage Drift (Emmy Laybourne) 
A book with a mystery: Dívka ve vlaku/The Girl on the Train (Paula Hawkins)
A book with a one-word title: Ticho/Silence (Becca Fitzpatrick)
A book of short stories:
Free square:
A book set on a different continent: Amy a Roger: Na cestě/Amy and Roger's Epic Detour (Morgan Matson)
A book of non-fiction: STOP - Světové tažení ochmelky Poláčka z Prahy do Ohňové země (Tomáš Poláček)
The first book by a favourite author:

A book you heard about online: Všechno, úplně všechno/Everything, Everything (Nicola Yoon)
A best-selling book: Než jsem tě poznala/Me Before You (Jojo Moyes)
A book based on a true story: Abych přežila/In Order to Live (Yeonmi Park)
A book at the bottom of your to be read pile:
A book your friend loves:
A book that scares you:
A book that is more than 10 years old:
The second book in a series: Temný ráj/The Ask and the Answer (Patrick Ness)
A book with a blue cover: Všechny malé zázraky/All the Bright Places (Jennifer Niven)

Dáváte si taky knižní výzvy? Zkusíte se mnou tohle bingo?

Skvělý příběh, který by měl být radši filmem

Svět je rozdělený podle barvy krve. Stříbrní vládnou - mají nadpřirozené schopnosti a žijí v bohatství. Rudí jsou méněcenní - žijí v chudobě a jsou posíláni prolévat krev ve válce Stříbrných.

Mare Barrowová žije v Rudé vesnici. Její bratři jsou na frontě a otec je válečný invalida. Příjem rodiny obstarává jenom její sestra Gisa, a Mare se snaží přilepšit své rodině aspoň drobnými krádežemi. Když jejímu nejlepšímu kamarádovi Kilornovi hrozí odvod na frontu, Mare chce udělat všechno, aby ho od skoro jisté smrti uchránila. A pak se ocitne v královském paláci. Radím vám dobře, abyste si nečetli anotaci, protože prozrazuje část hlavní zápletky. Nechte se překvapit, protože to opravdu stojí za to!

Skvělá zápletka, zpracování trochu pokulhává

Hlavní postavy jsou napsané dobře. Nezamilovala jsem si je, ale fandila jsem jim - nejvíc Mare, protože u většiny ostatních jsem moc nevěděla, co si o nich myslet. Mare nesedí na místě a nečeká, až se něco bude dít (i když by ji by pro to ve svém Rudém životě měla všechny předpoklady). Pouští se do nových a riskantních věcí, chybuje, někdy se nechá unést emocemi, ale pokračuje dál. Jejím hnacím motorem je vztah k rodině a potažmo i příslušnost k Rudým. Skoro všichni Stříbrní jsou chladní, vzdálení a nadřazení - autorka se prostě postará, abyste je neměli rádi a aby bylo jasné, kdo je "dobrý" a kdo "zlý". Zápletka je zato i přes ne úplně plynulé zpracování vymyšlená skvěle, plná dvorských intrik a postav, které na stůl nevyložily všechny karty. Vůbec nic jsem neuhodla předem a na konci jsem byla pořádně překvapená.

Victoria Aveyard měla skvělý nápad. Tím víc mě mrzelo, jak trapně jednoduše některé klíčové části děje vyzněly. Tak třeba: Norta (tedy království, ve kterém se příbeh odehrává) je sto (!) let ve válce se sousedním královstvím. Pokud pro to není v dalším dílu nějaké hodně dobré vysvětlení, nechápu, jak je něco takového možné, když tam pořád posílají nové a nové vojáky. A taky všechno okolo skupiny povstalců. Sice má údajně plno členů, ale její hierarchie je naprosto podivuhodná - vstoupíte do ní jeden den, a další už jste zainteresovaní do těch nejdůležitějších plánů. Naplánovat cokoliv jim trvá tak dva dny, a všeho se účastní pořád stejných pár lidí.

Proč bude Rudá královna výborná ve filmu

Když jsem začala číst, bylo mi to jasné. Tohle je the next big thing, nová young adult série, která všechny poblázní. Od první stránky se mi příběh odvíjel před očima jako film. Pak jsem ale zjistila, že by skutečně fungoval mnohem líp jako film než jako kniha, což pro ni asi není moc dobrá vizitka. Proč? Chudé Rudé vesnice, královský palác, luxus vedle chudoby, šlechtické oblečení, superschopnosti Stříbrných - to všechno by se skvěle vyjímalo na stříbrném plátně. Komplexnost toho světa autorka zachytila jenom v náznacích. A současně by tenhle formát eliminoval některé ne právě povedené dialogy, různé ne moc fascinující postřehy Mare ("měl v očích oheň") anebo některé části děje, jejichž naplánování by reálně zabralo ne pár dnů (tedy třeba jednu kapitolu), ale týdnů (tohle zkracování času ve filmech zdaleka nevypadá tak divně jako v knize).

České vydání Rudé královny (s krásnou původní obálkou!) se objevilo ve stejný rok jako to originální. Bohužel. Tak velké množství chyb už jsem dlouho v knize neviděla. Působila na mě dojmem, že vůbec neprošla korekturou. Téměř na každé dvojstraně chybí písmenko nebo je sloveso v jiném tvaru, několikrát jsem dokonce narazila na chybu ve shodě podmětu s přísudkem (děti byli)! Překlad samotný mi připadal hodně kostrbatý (vadilo mi třeba časté používání slov nicméně nebo stejně tak - jako). Mrzelo mě to, protože to hodně rušilo plynulost čtení. Je vážně otravné, když čekáte na nějaké dramatické odhalení a praští vás do očí nějaká chyba v textu nebo nepřirozený dialog, ve kterém přesně rozpoznáte jeho anglický předobraz.

Rudá královna je skvělý příběh, který možná neohromí jako kniha, ale jsem si jistá, že ohromí jako film, který se už připravuje (!). Přináší úplně nový dystopický svět, který mě strašně zaujal a chci o něm vědět víc, zajímavé postavy a taky zápletku, z níž se vám bude (zvlášť na konci) tajit dech. Druhý díl série vychází pod názvem Glass Sword 9. února 2016!

Hodnocení: 3,5/5

Goodreads
Victoria Aveyard: Rudá královna (Red Queen)
Nakladatelství CooBoo, 2015, první vydání
Překlad Alžběta Kalinová

3 nejlepší za rok 2015

I letos vám přináším svoje roční shrnutí. Co se mi líbilo v roce 2014, najdete tady!

Kniha: Gone with the Wind / Jih proti severu (Margaret Mitchell)
V téhle knize je toho tolik. Válka, neštěstí, přátelství, hlad, emoce, láska, peníze, přitažlivost, zklamání, smrt, pokrytectví, krása, nenávist, oddanost. Je tolik úhlů, ze kterých můžete Jih proti severu vnímat. Je to úžasný válečný román, který navždycky pozměnil můj náhled na americkou občanskou válku. Je to kniha s hlavní hrdinkou, která je neuvěřitelně odhodlaná, ale současně taky bezcitná. Je to příběh o konci jedné doby a začátku jiné. Je o lásce ve všech podobách. A hlavně je to příběh o tom, že vždycky na nás čeká nový den

Film: Boyhood / Chlapectví
Naprosto autentický film o jednom dospívání. Natáčel se 12 let a scénář se upravoval tak, jak šel čas. A co je na něm nejlepší? Nemá jasnou pointu. Nemá jasný konec. Život prostě plyne bez toho, abychom řešili, jaký měla smysl každá jednotlivá událost. Život není film s jasně daným scénářem. Improvizujeme a občas nemáme tušení, co zrovna děláme. A přesně takové je Chlapectví. Plynoucí.

Seriál: Labyrint
Žádný nový seriál jsem v roce 2015 sledovat nezačala. Pokračovala jsem v těch, co už sleduju delší dobu (hlavně Lost!). Na podzim se ale objevilo něco skvělého a bylo to české! Labyrint je detektivní série s mysteriózním laděním, která mi opravdu sedla. Velmi pomalé poodhalování vraha, skvělé budování napětí a množství dobrých hlášek. Nechybí ani osobní život hlavních detektivů, který tam podle mě byl trochu navíc. Prý se už chystá pokračování!

Přeju vám hodně dobrých příběhů v roce 2016!

(Obrázky: weheartit.com a MediaGuru)

Veselé Vánoce!

Užijte si nejradostnější a nejkrásnější čas v roce!

TOP 5 #4: Postavy, se kterými bych šla (nejen) na rande

Tohle téma zbožňuju. Do knižních/filmových/seriálových postav se zamilovávám každou chvíli, takže mě hned napadaly desítky, se kterými bych šla (nejen) na rande. (Dobře, přiznejme si to, chci si je vzít.)

Současně jsem si ale uvědomila několik věcí: 1) hodně mých lásek už do značné míry vyhaslo, 2) to, že je nějaká postava skvělá, neznamená, že bychom se k sobě hodili a 3) příliš mnoho filmových a seriálových postav mám ráda ne pro jejich charakter, ale proto, že mám ráda herce, který je hraje.

To jsou důvody, proč v mém seznamu není třeba Jacob Black z Twilight (2 a možná i 1), Eragon (2 a 3), Jon Snow z Game of Thrones (2 a 3), Legolas z Pána prstenů (3), James Ford z Lost (3)... a hodně dalších.

Původně jsem si myslela, že největším problémem pro mě bude vybrat TOP 5. Vzhledem k tomu, že všechny postavy pochází z mých absolutně nejoblíbenějších knih/sérií, nebylo to zdaleka tak těžké, jako vybrat doprovodné obrázky. Rozhodla jsem se ale nic víc nepsat. Pokud jste to četli, tak budete vědět, a pokud ne... lepší doporučení ode mě aktuálně ani nemůžete dostat!

 

TOP 5 je projekt, který nepravidelně děláme s Lenkou z Létám na Pegasu. Budeme rády, pokud se přidáte na svém blogu nebo nám svoji TOP 5 napíšete do komentářů.

(Omlouvám se za několikadenní zpoždění tohohle článku!)

Étienne St. Clair (Polibek pro Annu)

Harry Potter

Jesse de Silva (Mediátor) 

Peeta Mellark (Hunger Games)

Adrian Ivashkov (Vampire Academy)

(Obrázky: weheartit a web megcabot.com)

Skrytý poklad mezi romány Jane Austen

Co se vám vybaví, když se řekne Jane Austen? Vsadím se, že Pýcha a předsudek. A možná ještě Rozum a cit. Slyšeli jste ale někdy o Northangerském opatství?

První část příběhu se odehrává v Bathu, kam sedmnáctiletá Catherine Morlandová na několik týdnů vyjede s rodinnými známými. Je okouzlená společenským životem - procházkami na kolonádě, plesy, koncerty a divadlem -, a taky svou společností. Hned se spřátelí s Isabellou a jejím úlisným bratrem Johnem, který na ni má samozřejmě zálusk. A taky s mnohem sympatičtějšími sourozenci Eleanor a Henrym Tilneyovými. Henryho city ohledně Catherine jsou ale značně nejasné. Po několika týdnech společenských zábav je Catherine pozvaná na návštěvu k Tilnyovým - do bývalého středověkého opatství Northanger.

Catherine ničím obzvlášť nevyniká. Nezpívá, nehraje na klavír ani nemaluje krajinky, jak se na správnou mladou dámu sluší, ani nevládne obzvlášť bystrým intelektem nebo znalostí lidské povahy. Zato nade všechno zbožňuje čtení hrůzostrašných románů. To všechno Jane Austen v románu báječně využila. Catherine je "skutečným" světem dosud nedotčená, a tak vůbec nerozumí Isabelliným ženským hrám, ani jí nedává smysl Johnovo neustálé vychloubání. Právě Catherinina bezelstnost je zdrojem mnoha vtipných situací. A jak do toho všeho zapadají gotické hrůzostrašné romány? Snad neexistuje středověký hrad - nebo opatství -, jehož pán by někde nevěznil nebohou manželku nebo aspoň netajil tajné chodby vedoucí ze skříní, nebo ano? Z pátrání po dobrodružství Catherine brzy vystřízliví. S citem k panu Tilneymu to bude samozřejmě jinak.

Obhajoba románů

Nejzajímavější na celém příběhu je sledovat vývoj hlavní postavy Catherine. V průběhu románu setkává s mnoha postavami, díky kterým pozná různá zákoutí lidské povahy, která jí dosud byla skrytá. Přesto ale nikdy nesestoupí na jejich úroveň a ve všech se snaží vidět to nejlepší. Bohužel na 200 stránkách nedostal moc velkou šanci pan Tilney. Asi to nebude můj nejoblíbenější "nápadník" z Austeniných románů, ale některé "jeho" pasáže jsou skvělé. Jane Austen ale románové pozadí využila k mnoha glosám o vztazích mužů a žen ("Catherine ani netušila, jakou má výhodu - nevěděla, že půvabná dívka s vřelým srdcem a vědomostmi nedotčenou myslí nemůže u chytrého mladíka neuspět" - 14. kapitola, strana 89), lidské povaze a taky literatuře. V několika pasážích tam sama nebo skrze některé postavy obhajuje čtení románů, které v době přelomu 18. a 19. století byly mnoha lidmi považovány za brak.

"Romány já nečtu" - "To už musí být, když vezmu do ruky román" - "Nemyslete si, že bych já čítal romány" - "Copak v románě je všechno možné." - Takové výroky jsou běžné. - "A copak to čtete, slečno - ?" "Ále - jenom román," odvětí mladá dáma a odloží jej s předtíranou lhostejností nebo i chvilkovým pocitem zahanbení. - "To je jenom Cecilia nebo Camilla nebo Bellinda." Nebo zkrátka některé jiné dílo, v němž se projevují náročné schopnosti lidského ducha a hluboké znalosti naší povahy, výstižné popisy jejích různorodých proměn a prudké gejzíry vtipu a humoru jsou zprostředkovány světu vybraným jazykem. (5. kapitola, strana 25)

Možná bych šla v hodnocení ještě o stupínek nahoru, ale trošku mi vadil malý rozsah románu. Autorka do děje několikrát sama "vstupuje" a vysvětluje, že některou část příběhu přeskočí, aby to nebylo zbytečně dlouhé. Northangerské opatství je takový sladký bonbónek, který ale zůstává mimo zraky čtenářů. Jen pro porovnání: Pýcha a předsudek má na Goodreads už skoro 1,7 milionu hodnocení, a Opatství jen necelých 190 tisíc. Doufám, že na přečtení románu o hrdince, která miluje čtení, nalákám další čtenáře - já se k němu určitě zase vrátím.

Hodnocení: 4/5

Goodreads
Jane Austen: Northangerské opatství (Northanger Abbey)
Nakladatelství Český spisovatel, 1994, v ČS první vydání
Překlad Eva Kondrysová