úterý 30. září 2014

Mara je ještě lepší a ještě tajemnější


Pamatujete si na Maru, na kterou jsem před pár měsíci nešetřila superlativy? Přečetla jsem druhý díl série a míra mého nadšení ještě stoupla.

(Skrytá) hrozba

Po nervovém zhroucení z konce prvního dílu se Mara probouzí na klinice s nervydrásajícím zjištěním, které jí vůbec nikdo nevěří.

Proměna Mary Dyerové oproti prvnímu dílu přitvrzuje. Hrozbou už není jen Mara samotná a její vražedné schopnosti, které zatím nezvládá plně kontrolovat. Teď někdo ohrožuje přímo ji a její rodinu a jediný, komu to může říct a komu může věřit, je Noah. Mizení a přesouvání věcí, děsivé fotky a nápisy, to všechno Maru děsí a dohání k šílenství. K tomu je tu záležitost s náměsíčností. A taky nově objevená rodinná historie, o které Mara neměla ani tušení.

Když je Mara hospitalizovaná na psychiatrické klinice, věci naberou rychlý spád. A věřte mi, že právě když si budete myslet, že je vám to jasné, zjistíte, že nemáte ani tušení. Michelle Hodkin dokáže vybudovat tak hutnou atmosféru, že vám bude běhat mráz po zádech. Přidejte k tomu cliffhangery skoro v každé kapitole a nebudete se moct odtrhnout.

Všechno, co chcete od dobré knihy

Mara vybočuje z běžných YA škatulek. Neomezuje se jenom na romantickou linku (která tam ale samozřejmě je, a skvělá) na úkor napínavé zápletky. Tahle série má všechno: tajemno, psychické problémy, trauma, nadpřirozené schopnosti. A taky humor. Některé vedlejší postavy občas působí maličko ploše (Jamie = sarkastický kámoš, Daniel = hodný starší brácha), je to ale samozřejmě proto, aby vynikli Mara a Noah. Mara, která celou sérii vypráví. (A já stejně nemám nejmenší tušení, jestli to opravdu je tak, jak říká.) Noah, sarkastický a kapku arogantní, který pro udělá cokoliv. (A pořád není jasné, jestli je to jen z čisté lásky.)

Proměna Mary Dyerové je přesně ten typ knihy, co přečtete moc rychle, protože je tak moc čtivá a tak moc chcete zjistit, co bude dál. A pak litujete, že jste si ji trochu víc nevychutnali. Třetí díl trilogie, The Retribution of Mara Dyer, má anglicky vyjít na začátku listopadu. Mám pocit, že než se k němu dostanu, důkladně si přečtu první dva díly.

Hodnocení: 5/5

Goodreads
Michelle Hodkin: Proměna Mary Dyerové (The Evolution of Mara Dyer)
Nakladatelství Slovart a Brio 2013 (2012)
1. vydání
423 stran
Překlad Jan Březovský a Tereza Nuckollsová
(Obrázek: goodreads.com)

středa 24. září 2014

Poznej čtenáře: Lenka Chudomelová


Projekt Poznej čtenáře vymyslely Katka Brabcová z Blogu Brabikate a Jana Benešová z blogu U Margarety. Hned jak jsem se o něm dozvěděla, bylo mi jasné, kdo je můj oblíbený čtenář, kterého vyzpovídám a vyfotím. Užily jsme si moc fajn odpoledne a v knihovně na pražském Spořilově, kde jsme se fotily, překvapivě nikdo nedával najevo údiv.

Lenka je skvělá kamarádka a určitě největší čtenářka, kterou znám. Taky skvěle píše - před pár měsíci si založila blog Létám na pegasu, kam píše nejen o knihách, ale taky o seriálech nebo cestování.



1) Kterou knížku jsi právě dočetla?
Naposledy jsem přečetla Ubavit se k smrti od Neila Postmana. A z beletrie Vzpomínky na jedno dobrodružství od Fulghuma.

2) Jaké je tvé nejoblíbenější knihkupectví?
Já mám nejradši taková ta knihkupectví, která ještě nepohltily řetězce, ale těch už moc není, spíš už jenom v menších městech. V Praze třeba Dobra v Celetné ulici. To je trochu ezoterické, ale má úžasnou atmosféru.

3) S kterým knižním hrdinou bys zašel/la na kafe?
Asi s Homerem Wellsem z Pravidel moštárny. Ale stačil by mi i doktor Larch, kdyby Homer nemohl.

4) Do které literární země bys nejradši jel/a na prázdniny?
Já mám poslední dobou radši příběhy, co se odehrávají v našem světě. Ale kdybych si musela vybrat, tak bych asi jela na Zeměplochu, do Ankh-Morporku. Tam bych to chtěla vidět.

5) Co je na knížkách nejlepší?
Všechny ty životy, které můžeme prožít s hrdiny a které bychom jinak neprožili.


6) Co všechno musí mít kniha, aby tě opravdu nadchla?
Mám ráda, když je nepředvídatelná, když nevím, jak bude pokračovat a jak to skončí. Nemám ráda prvoplánové věci

7) Co rád/a děláš, když zrovna nečteš?
Píšu! Poslouchám hudbu, chodím ven s kamarády. A taky mám ráda filmy a seriály.

8) Máš ve svém okolí spíš čtenáře, nebo nečtenáře?
Poslední dobou je to spíš padesát na padesát, takže jsem spokojená.

9) Na základě čeho si vybíráš knihy, které budeš číst?
Většinou na základě momentální nálady.

10) Na kterou knihu jsi aktuálně nejvíc zvědavá/zvědavý?
No, nejsem úplně zvědavá na žádnou novou knihu, ale už velmi dlouho jsem zvědavá na Modlitbu za Owena Meanyho. Už se na ni těším několik let a jsem ve fázi, kdy předpokládám, že to těšení se je lepší, než ten zážitek, který z té knihy budu mít. Takže se k ní nakonec možná nikdy nedostanu J. Ale zatím je náš vztah fakt idylický.


 Lenčin rozhovor se mnou najdete tady!

čtvrtek 4. září 2014

Seriálový podzim v televizi

Doby, kdy ty nejlepší zahraniční seriály běžely v českých premiérách na komerčních televizích, jsou dávno pryč. Od Ztracených, Hrdinů, Zoufalých manželek nebo Útěku z vězení uplynulo už hodně času. Každý dnešní průměrný uživatel internetu se dokáže snadno dostat ke sledování seriálu, který ho zajímá a ani ho nenapadne čekat, než mu ho (za několik let) naservíruje televize doma. Nova a Prima se začaly zaměřovat na vlastní seriály. Paradoxně tak jedinou televizí, která udržuje kvalitu nejen vlastní produkce, ale hlavně té zahraniční na vysoké úrovni, je veřejnoprávní Česká televize. Se začátkem školního roku nás čeká několik premiér, které by bylo škoda si nechat ujít.

Život a doba soudce A. K.


Třináctidílný seriál, ve kterém se podíváme na soudní prostředí z trochu jiné perspektivy. Soudce Adam Klos (David Švehlík) tu není jen anonymní postava na vyvýšeném stupínku. Každý případ sledujeme právě jeho očima. Druhou linii příběhu tvoří jeho osobní život - vztahy s rodiči, ženami a taky sezení u terapeutky. Tvůrci dávají divákům možnost hlavní postavu opravdu poznat - příběh je totiž doplněný o vyprávění v první osobě, kde nechybí pořádná dávka sarkasmu.

Seriál běží každé pondělí od 1. září ve 20 hodin na ČT1. A pokud jste nestihli první díl, můžete se na něj podívat na stránkách České televize.

Neviditelní


Komediální seriály není právě něco, čím by Češi vynikali. Neviditelní jsou dokonce komediální seriál z vodnického prostředí. Tvůrci chtějí navázat na bláznivé komedie typu Jak utopit doktora Mráčka nebo Což takhle dát si špenát. Seriál vypráví o vodnících, kteří žijí mezi námi a vůbec jsou od lidí k nerozeznání, až na jednu věc: mohou dýchat pod vodou. Tuhle vlastnost v sobě objeví nechvalně známý lobbista (Jíří Langmajer) a vodním lidem hrozí prozrazení.

Jsem opravdu zvědavá, jak se tvůrcům povede dostát tomu, co slibují. Přesvědčit se můžete na ČT1 už v pátek 4. září od 20 hodin.

Čtvrtá série Panství Downton


Pro začátek - ano, jsem jeden z těch průměrných uživatelů internetu, který si snadno najde způsob, jak sledovat své oblíbené seriály o hodně dřív, než se uráčí objevit u nás v televizi. Ale u Panství Downton to nedělám. Je to jeden z mála zahraničních seriálů, které jsem objevila díky České televizi, a nějak zůstalo u toho, že se na něj tak taky dívám. Český dabing je výjimečně dobrý. Nepamatuju si, že by mě zatahal za uši a hlasy jednotlivých postav jsou opravdu věrné (dokonce neruší, ani když se podíváte na originál a pak na českou verzi).

Seriál sleduje život na jednom anglickém panství na začátku 20. století, od roku 1912. Zachycuje příběhy nejen šlechtické rodiny, ale taky služebnictva. Je plný dramatických zápletek, opravdových událostí a suchého anglického humoru. A taky krásného oblečení a účesů a všeho ostatního, co vás tak nějak nostalgicky přenese do časů, kdy se převlékalo k večeři a všichni muži u stolu vstali, když přišla dáma. Na ČT2 startuje čtvrtá série v pátek 5. září od 21 hodin.

Ve jménu vlasti


Namísto uvedení druhé série, jak jsem předpokládala, ČT pouze reprízuje to, co už bylo k vidění minulý podzim. Pokud vám to ale ušlo, rozhodně byste se měli podívat. Ve jménu vlasti (nebo taky Homeland) je americký seriál ze špionážního prostředí. Voják Nicholas Brody (Damian Lewis) se po osmi letech vrací ze zajetí v Afghánistánu jako národní hrdina. Agentka CIA Carrie Mathisonová (Claire Danes) je přesvědčená, že je nasazený teroristickou organizací, aby provedl teroristický útok na Spojené státy. Celých třináct dílů je doslova hra na schovávanou, kdy vám tvůrci nikdy neukážou dost, abyste věděli, kdo má vlastně pravdu, a to příběh žene dál.

ČT2 bude ode dneška každý čtvrtek vysílat vždy dva díly od 22 hodin.

(Obrázky: web České televize, hypable.com, serialzone.cz)

čtvrtek 26. června 2014

Windsor is coming

Britská královna Alžběta a princ Philip navštívili 24. června ateliéry v Belfastu, kde se točí seriál Game of Thrones. Jako fanoušek jak seriálu, tak britské monarchie jsem si nemohla odpustit aspoň tuhle fotku, která je prostě k nezaplacení. Pár dalších je třeba tady.

(Obrázek: Facebook The British Monarchy)

Útěk hlučným světem

Nový svět, ve kterém žije Todd Hewitt, je naplněný virem Hluku. Každý slyší myšlenky každého, včetně zvířat. Ženy kvůli němu zemřely. A tak Todd žije ve městě Prentisstown, které jako jediné na planětě po válce zůstalo. Za měsíc mu bude třináct, což znamená, že se konečně, jako poslední ve městě, stane mužem.

Tohle všechno platí - dokud Todd náhodně neobjeví mezeru, trhlinu v Hluku, která vůbec nemá existovat. Dívku, která vůbec nemá existovat. Než se stačí vzpamatovat, má před sebou dlouhou cestu z Prentisstownu, zatímco ho pronásleduje šílený kazatel a armáda.

Svížné, ale zbytečně protahované

Trvalo mi hodně dlouho, než jsem se začetla. Styl vyprávění je sice svižný a překlad takový, jako byste s někým prostě mluvili - ale věcí, které jsou v Novém světě jiné a na které si musíte zvykat, je dost. Postupem času přibývá narážek na minulost, ke kterým se ale dalších 150 nebo 200 stránek vůbec nic nedozvíte. Příběh se tak skládá strašně pomalu a je jenom na vás, jestli na to přistoupíte nebo vás to otráví. Mně připadá, že to Patrick Ness natahuje až moc - až jsem měla dojem, že už mě to, co se v Novém světě ve skutečnosti stalo, vlastně tolik nezajímá.

Drsné, ale málo uvěřitelné

Hlas nože je psaný pohledem Todda. Tomu je sice dvanáct, ale klidně byste mu mohli hádat šestnáct nebo víc, kdybyste to nevěděli. Jak příběh postupuje, atmosféra je čím dál víc ponurá a bezútěšná. Tohle rozhodně není kniha pro dvanáctileté děti. Todd a Viola jsou na útěku. Kdyby se nechali dostihnout, čekala by je smrt.

Problém č. 1: Můžete vůbec útěk udělat zábavným? Ano, ale s pomocí podivných zvratů. Jako třeba že hlavní postavy honí chlápek, který by technicky měl být několikrát mrtvý.

Problém č. 2: Sice jsou na útěku, ale není možné, aby celé odpoledne/noc/den běželi. S puchýři na nohou. Působí to sice dramaticky, ale nejde tomu věřit.

Nejsem si jistá, co způsobilo takové nadšení okolo série Chaos, potažmo okolo samotného autora. (To, že jsem Hlas nože začala číst, bylo koneckonců právě díky ohlasům z pár blogů a Goodreads.) Idea příběhu z jiné planety a "odvrácená strana" jejího osidlování sice není špatná, ale tím pořád-někam-jdeme dějem jí Patrick Ness moc atraktivity nedodal. Dám ale určitě šanci dalšímu dílu a třeba zjistím, že jsem se v hodnocení unáhlila.

Hodnocení: 3/5

Patrick Ness: Hlas nože (The Knife of Never Letting Go)
Nakladatelství Jota 2011 (2008)
1. vydání
376 stran
Překlad Jan Kozák
(Obrázek: goodreads.com)

pondělí 23. června 2014

Ze supermarketu do světa venku

Pár měsíců po přečtení Monumentu 14 se mi dostal do rukou i druhý díl série, Nebe v plamenech.

Do divočiny

Příběh jsme opustili ve chvíli, kdy se skupina čtrnácti dětí, které přežily sérii katastrof uvnitř supermarketu, rozděluje. Menší část, včetně vypravěče Deana, zůstává v supermarketu, a větší část, včetně Deanova mladšího bratra Alexe, se vydává autobusem do divočiny směrem na letiště v Denveru, kde by měla čekat záchrana.

Z města Monument do Denveru je to 70 kilometrů. Vzduch je plný jedovatých chemikálií, které vám podle krevní skupiny mohou způsobit krvácející puchýře, paranoidní představy, nebo z vás udělat agresivního násilníka. V tom "lepším" případě vás postihne "jen" reprodukční neschopnost. Ze světa venku je tak nejen pohřebiště dopravních prostředků, jimž se působením chemikálií ničí pneumatiky, ale taky lidí.

Ani v supermarketu Greenway to není tak bezpečné, jak by se mohlo zdát. Svět "zvenku" pronikne i tam. Všichni hrdinové si sáhnou na samé dno svých sil. Autorka se s nimi rozhodně nepáře a i když jsem tak nějak tušíla, že to asi dopadne dobře (no vážně, o čem by byl třetí díl, kdyby všichni umřeli?), stejně jsem byla většinu času napjatá jako struna.

Dva úhly pohledu

V knize se tentokrát střídají pohledy Deana a Alexe. Autorce se moc dobře nepodařilo je oba osobnostně rozlišit, občas mi připadalo, že na to snad v zápalu psaní zapomněla. Kdyby jednotlivé kapitoly nebyly odlišeny typem písma, klidně byste si oba mohli splést.

Emmy Laybourne druhým dílem série rozhodně nezklamala. Nebe v plamenech je skvěle napsané, téměř každá kapitola končí cliffhangerem, konec je jedno nepřetržíté drama. To všechno dělá z něj dělá knihu, kterou přečtete za odpoledne. Pokud od ní čekáte právě to, co koneckonců splnil i Monument 14, je to správná volba.

Hodnocení: 4/5

Goodreads
Emmy Laybourne: Nebe v plamenech (Sky on Fire)
Nakladatelství Baronet 2013 (2013)
1. vydání
224 stran
Překlad Zuzana Ľalíková
(Obrázek: goodreads.com)

pondělí 14. dubna 2014

Výborné sci-fi pod 200 stran

0.4 je přepis příběhu patnáctiletého Kylea Strakera nahraného na starých audiokazetách. Popisuje v nich události pouhých pár dní, kdy se celý svět tak, jak ho znal, nenávratně změnil. Kazety byly nalezeny a kniha později vydána jako doklad "historie minulého světa".

Tuhle knížku jsem si vytrvale půjčovala v knihovně několik měsíců, ale pořád se mi do ní nechtělo. Pořád u mě totiž trochu přežívá předsudek, že kniha kratší než 200 stránek bude odbytá, nepropracovaná, zbytečná. Ale téma mě přece jenom lákalo, a kromě toho zklamání z krátké knihy je mnohem menší než z dlouhé... Nakonec jsem ji tedy otevřela. A několik hodin jsem se nebyla schopná odtrhnout.

Možná-že-svět-je-úplně-jiný-než-si-myslíme

Pokud si taky pořád myslíte, že na méně než 200 stránkách nejde rozehrát opravdu dobrý příběh, Mike Lancaster vás vyvede z omylu. 0.4 nemá jediné slabé nebo nezáživné místo. Vyprávění je svižné a tak trochu si připadáte, jako byste kazetu opravdu poslouchali - už kvůli tomu, že na konci každé kazety část schází, protože Kyle nebyl tak docela seznámený s technikou. Text je prokládaný "poznámkami redaktora", ve kterých vysvětluje pro "současnou" civilizaci už neznámé pojmy.

Abych nevyzradila zápletku, nechci se zabývat dějem. Nejvíc ze všeho se ale podle mě 0.4 podobá postapokalyptické tématice ve stylu Matrixu. Počítačový software, možná-že-svět-je-úplně-jiný-než-si-myslíme... a tak. Jestli vás tenhle typ sci-fi láká a potřebujete na pár hodin uniknout realitě, můžu 0.4 jenom doporučit.

Ačkoliv uzavřenější už by podle mě příběh být nemohl, Mike Lancaster našel způsob, jak na 0.4 navázat dalším dílem - 1.4. Ten vypadá nadmíru zajímavě, ale pokud jste 0.4 ještě nečetli, radši si ho nevyhledávejte, už anotace obsahuje spoilery.

Hodnocení: 4/5

Goodreads
Mike Lancaster: 0.4 Soumrak civilizace (0.4)
Fragment 2012 (2011)
1. vydání
168 stran
Přeložila Jana Hejná
(Obrázek: weheartit)